Slušná střední třída

Na šikmo

Kroužky jsou vcelku masivní, žádné tenoučké „pásky“ jako u levnější produkce. Materiálem je obstojný dural 6061, potažený matně černou ochrannou vrstvou, narušenou jen značkami odkazujícími na výrobce. Základna i vrchní část drží na dvě řady šroubů. kroužky jsou nesymetrického designu ve smyslu, že vrchní část držící puškohled je vůči základně natočena zhruba v úhlu 45°. Výhodou takového řešení je, že do stran kroužku netrčí žádné výstupky pro šrouby, jako u běžného paralelního designu. Kroužky jsou díky tomu prostorově úspornější a je minimalizována hrozba, že se za výstupky něco zachytí. Dlužno také dodat, že všechny hrany jsou bezpečně sražené. Moje kroužky váží 85 g, jinak se váha pohybuje v rozmezí 57 – 105 g v závislosti na konkrétní variantě. Výrobce udává jako vhodný moment utažení všech šroubů 15-18 in/lbs. Osobně jsem ovšem aplikoval osvědčené hodnoty z montáží Vortex a UTG, což je 18 in/lbs nahoře a 28 in/lbs u základny. Po vyladění na finální zbraň jsem podlepil závity šroubů na to určeným lepidlem.

Jedním z klíčových parametrů svědčící o kvalitě jakýchkoliv montážních kroužků, je jejich souosost. Čím je bližší dokonalosti, tím je tubus puškohledu méně namáhán a rovnoměrně držen na místě větší plochou kroužků což se příznivě projevuje na pevnosti uchycení. Mám k dispozici sadu na lapování a tak jsem mohl zkontrolovat úroveň souososti kroužků Sporter z výroby. Při upnutí na precizní ocelové montáži hrotové zarovnávací tyče neindikovaly vychýlení, které by bylo postřehnutelné okem. Když jsem je pak ale upnul na zbraň kde měly skončit a jal jsem se je lapovat (když už tu sadu jednou mám, tak s ní preventivně projíždím všechny kroužky) tak se objevil nerovnoměrný odbrus materiálu. Ovšem nic dramatického a část viny bude zřejmě ležet na kvalitě báze. Pár chvil lapování a bylo hotovo. Rukama už mě prošly i výrazně dražší kroužky, které bylo nutné srovnávat o dost více než Sporter.

Mé kroužky našly svůj nový domov na samonabíjecí pušce typu AR-15 v ráži .223, kde bez povolování, či jakýchkoliv problémů drží už zhruba 1 000 výstřelů. Ještě před tím jsem je ovšem podrobil zatěžkávací zkoušce v podobě osazení na výkonnou opakovačku v ráži .444 Marlin. Ta už dokáže slušně kopnout a důkladněji tak prověřit pevnost zvolené montáže. 50 výstřelů s tím nehnulo ani o píď! Respektive pokud ano, tak jsem nenaměřil rozdíl v soustřelu oproti původnímu puškohledu s montážními kroužky Vortex Pro Ring (která jsou mimochodem 2x dražší než Sporter). Kroužky celkově působí pevně a že nástřel budou bez problému držet i nadále.

Kroužky Sporter jsem zkoušel i na výkonné kulovnici ráže .444 Marlin, ale jejich finální destinací se stala samonabíjecí puška typu AR-15 v ráži .223 Rem

Hliník není sprosté slovo

Montážní kroužky Wheeler Sporter bez ohledu na výšku a průměr stoji na našem trhu 1 060 Kč (strobl.cz) za balení dvou kusů. Patří tak k levnější produkci, přičemž ovšem poměr ceny vůči kvalitě hodnotím jako výborný.

Hodnocení levnějších montáží, které současně v rámci testu udrží nástřel a neobjeví se u nich ani žádný další problém je nevděčná práce. Napříč střeleckou veřejností má totiž stále velké zastoupení názor, že montáže z hliníkových slitin jsou obecně mizerné, že by montáž měla stát tolik a tolik procent ceny puškohledu a podobně. Na druhou stranu, já osobně mám skvělou zkušenost s kroužky Vortex Seekins (ty i pro precizní střelbu na dlouhé vzdálenosti), Pro Ring, i levné UTG za pár stovek, všechny z hliníkové slitiny a nemám problém s tím, že by se cokoliv povolovalo, či měnil nástřel, což zase nemůžu říci o některých nejmenovaných ocelových montážích. Proto jsem dalek tomu, automaticky odsuzovat hliníkové montáže jako celek.

U Sporterů od Wheeleru jsem nenašel žádný problém. Ano, pro dokonalou souosost to chtělo trochu lapování, ale to se dá často říci i o podstatně dražší konkurenci a že by šlo o nějaký velký schod, který by se nutně musel vybrousit, to taky ne. Pro odpůrce hliníku kroužky Sporter nebudou a ti, co vyžadují nekompromisní, maximální možnou preciznost a/nebo střelbu na velké vzdálenosti, navíc ve spojení s extra výkonným nábojem sáhnou určitě po něčem jiném. Ovšem nevidím důvod, proč by Sporter neměl fungovat v kombinaci s náboji běžných loveckých výkonů, při střelbě na „myslivecké vzdálenosti“ do 300 metrů a s lovecky více než dostačující přesností. Pozitivně pak hodnotím rozšířenou kompatibilitu a výhody asymetrické konstrukce. Pokud vaše potřeby korespondují s výše uvedeným scénářem, tak pořízení kroužků Sporter mohu celkově doporučit.